Nějak dlouho jsem tu nepohovořila o lidských koníčcích, asi to bude proto, že já na ty své vůbec neměla čas, už několik měsíců nestíhám ani v poklusu. To je nejrychlejší cesta k infarktu, došlo mi, když jsem ještě více v poklusu pouklízela byt. A že jsem potřebovala nějakou relaxaci, rozhodla jsem se, že si letos zhotovím adventní věnec. Na tuto tradici se u nás léta nedbalo, ale koneckonců, není chybou měsíce adventu, že u nás doma nebylo nikdy včas naklizeno tak, aby se tu první adventní neděli dal věnec položit na stůl v té správné atmosféře očekávání Vánoc. To holt ta emancipace, co se ještě dostatečně neprosadila, do práce my ženy chodit můžeme, ale vyděláme tím leda tolik, o co mají muži méně a domácnost se sama neuklidí. Ale letos jsem to tedy zvládla. I s tím věncem! Tedy, samotný zelený věnec z chvojí jsem koupila hotový, i když takový skalní ctitel vlastních výrobků si i ten věnec může zhotovit sám, stačí mu jen zakoupit takzvaný korpus, na který se ta chvoj přidělává. Korpusy se dají koupit z polystyrénu nebo ze slámy, když jsem dělala ozdobný věnec na chalupu na dveře, korpus jsem kupovala vždycky slaměný a samotný věnec jsem dělala z chvojí jalovce. Chvoj se musí na korpus dobře přidělat tenkým vázacím drátem, podklad nesmí nikde neesteticky vykukovat. A potom zdobíme, čím nám fantazie dovolí. Pravý adventní věnec by měl mít čtyři svíčky a pro toho kdo neví proč je tady vysvětlení: samotný advent, to je doba čtyř nedělí před samotným štědrým večerem a o každé adventní neděli se má zapálit jedna svíčka na věnci. Kdo ovšem není v této věci přísně ortodoxní, může to obejít jinak - já například věnec nazdobila bez ohledu na ten počet čtyř a svíčku jsem použila jedn jednu, ohromnou a tlustou, kterou jsem postavila doprostřed. To má svůj důvod, máme několik všetečných koček a nehodlám riskovat, že se na malou svíčku přijdou podívat příliš zblízka. Velké se bojí, přišly na to, že jde od ní značný žár a bojí se o své kožichy. V každém případě by od svíčky nemělo nikdy nic chytit, proto připomínám, že samotný venec by měl stát na nehořlavém podkladu, klidně třeba na talíři. A samozřejmě, i tak může nechávat plamen déle bez dozoru leda šílenec! Nazdobení je na fantazii tvůrce, mašličky, šištičky, jablíčka, sušené květy či ovoce a koření používejte zcela dle své libost. Jen mějte na paměti, že hotový věnec by měl ladit s ostatním zařízením místnosti. Vešketé ozdůbky se na věnec připevňují nejlépe tavící pistolí, tak dobře známou sledovačům pořadů Rady ptáka Loskutáka. Je to opravdu výborná pomůcka! A komu se povede věnec na stůl a bude mít ještě touhu po podobné činnosti, může si vyrobit také věnec na vstupní dveře, vypadá to moc hezky a v některých kulitovovanějších čtvrtích se takové věnce dokonce ani neztrácejí!