Fascinuje mne podnikavost některých lidí! Lety do vesmíru jsou ještě v plenkách a už se našli chytráci, co jsou ochotni za příšerné peníze organizovat vesmírné turistické lety. A jsou prostě ochotni proto, že je to pro ně perspektivní bysznys, zájemců, kteří se hodlají takového zážitku účastnit mezi prvními jsou zástupy. Člověk by myslel, že lidské síly a finanční potenciál by měly být využity nějak účelněji, když na tomto světě tolik lidí umírá denně hlady nebo přinejmenším nemá střechu nad hlavou. Že by si lidstvo mělo napřed jaksi "zamést před vlastním prahem", než se vůbec pustí dál. No, nedělá to! Spíš se mi zdá, že celkově si počíná jako rozmazlený fracek někde na písečné pláži: sesbírá spoustu nádherných mušlí, zbylé neužile rozšlape, postaví si z písku hrad, potom ho rozboří a ohlíží se po tom, co by zničil příště. Škoda. Při těchto myšlenkách se ve mně sváří dva pocity: obdiv vůči té minimální menšině, která je ochtná zaplatit příšerné peníze za nevšední zážitek, který se tak lehce může proměnit v nebezpečí nebo ve smrt. A touha popadnout ty sobecké pitomce, slepé k vezdejším problémům, stáhnout jim kaťata a pořádně jim napráskat na holou, aby se vzpamatovali. Ono totiž daleko větším hrdinstvím než natáhnout si skafandr a vzlétnout do vesmíru bylo kdysi počínání každé urozené dámy, která byla tak dobře vychovaná, že podle křesťanského učení rozdílela na prahu vlastního domu almužny špinavým a nemocným žebrákům.
0 Comments:
Post a Comment
<< Home