Lidově, i když nepříliš slušně se říká, že "sranda musí bejt, kdyby táta z truhly koukal." Skoro bych se k tomu po dnešku přikláněla. Sedala jsem k počítači s myšlenkou, že pohovořím o velmi zvláštní lidské zálibě a hobby - jenomže nápad bleskl, při mytí nádobí zapadl - a při mé zapomnětlivosti, já ne a ne si vzpomenout, o čem jsem tu chtěla dnes vlastně blábolit. "Synu, honem, pověz mi, co tě napadá, když řeknu hobby." Kanibalizmus." odvětil okamžitě můj synek přes rameno. "Cože?" hlesla jsem konsternovaně. "No, potkal jsem dnes toho tlustýho souseda odshora, snad to ani není možné, ale podle mne zase přibral. Napadlo mne, jak by se asi líbil kanibalům v hrnci. To by nebylo jako v tom vtipu: ´Tatí, já flaxy nerad. Kuš kluku a pořádně babičku obírej´. To by měli žrádlo samý sádlo. Jo a to mi připomnělo, žes mi už dlouho neupekla plněný bůček." Jo - a mně to připomnělo, o čem jsem chtěla psát! Jídlo jako hobby! Dotvrdím příklady, ale až příště!!!